Věčný začátečník, to je asi to nejvýstižnější slovo, které mě do teď vystihovalo nejvíc. Angličtinu jsem měl už od základní školy, ale nikdy jsem ji úplně nerozuměl. Hlavně časům. Nevěděl jsem kdy a který použít. To se po ,,Angličtině za 3 měsíce změnilo. Jak?

Angličtina na škole mi nestačila

9 let na základní škole, 4 roky na středí a další 3 roky na vysoké. Člověk by řekl, že po tomto martyriu zvládnu mluvit anglicky levou zadní. I pro mě bylo studenou sprchou, když jsem si zjistil, že to nedokážu. Proč? Slovní zásobu jsem měl docela dobrou, ale nedokázal jsem vytvořit souvislou větu. Nevěděl jsem jaký čas a kdy ho přesně použít. Měl jsem v časech prostě guláš. Chyběl mi ucelený přehled všech časů.

Na škole si vzpomínám, že jsme probírali každý čas zvlášť a naprosto odděleně od ostatních. Pokud jste to měli podobně jako já, je vám jasné, že v praxi je tohle nepoužitelné. Potřebujete vědět, které časy ,,mají k sobě blízko a jak na sebe navazují. A právě v tom byla výuka ,,Angličtina za 3 měsíce“ výjimečná.

Jak probíhal kurz "Anglicky za 3 měsíce"

Nový čas nebo gramatiku nám lektor Filip Slunský jednoduše a pochopitelně zařazoval do širšího kontextu používání v praxi. Díky tomu mi začalo docházet, kdy se konkrétní čas používá, nejen na tabuli anebo na papíře v mém sešitě. A tak vím, že když chci mluvit o nějaké příčině, tzn., že se něco nějak stalo nebo se stane a má to svůj důsledek, použiji spojení have a k němu sloveso ve III. tvaru.

To celé můžu zkombinovat s minulostí, přítomností nebo budoucností. Nebojte se, že bych se teď snažil vysvětlit vám ,,perfektní časy“ a jejich využití. Chci vám ale ukázat, jak mi to celé začalo dávat smysl. Stejně tak to může dávat smysl i vám, pokud máte pocit, že vám chybí pevné základy a zároveň se je chcete naučit velmi rychle. Právě proto, jsem tímto 3 měsíčním kurzem nadšený. To, co bych se normálně učil s velkým sebezapřením 3 roky na běžném kurzu, jsme tady zvládl za pár měsíců.

A co dál?

A co mě čeká teď? Je to větší svoboda a chuť si užívat cesty do zahraničí. Před pár dny jsem se vrátil ze Španělska. Schválně jsem si ho naplánoval na konci kurzu. Tak třeba, oslovil dívku na ulici, jestli si se mnou zatančí, když místní umělci vedle nás začali hrát. Nebo jsem se pustil do diskuze se studenty v baru, když zjistili, že jsem z Česka a oni mají v Praze pár svých přátel. Jdu si této ,,komunikační svobody“ dál užívat a vám přeju, abyste si našli v tomto kurzu právě to, co hledáte nejvíc.

autor příspěvku: Kryštof Látal - účastník kurzu

0